Jak vnímám rok 2011?

26.01.2011 19:19

 

Myslím, že tento rok bude prostě JINÝ. Jiný než na jaké jsme byli zvyklí. To, JAK MOC bude jiný, ale záleží na nás. I na tom, jestli nad tou odlišností budeme moci jásat či z ní budeme zmatení nebo třeba i roztrpčení. Všechno závisí na našem vnitřním naladění.

 

Rok 2011 vnímám jako jednu velikou změnu. Ano já vím - o tom byl i rok 2010, ale to byla docela „dřina“ – tentokrát to může být daleko lehčí a radostnější. Záleží ale na tom, na co se zaměříme. Ovšem je to volba každého z nás – pokud někdo jde cestou složitější, klikatější, obtížnější, nesuďme to – je to jeho volba a hlavně netušíme, kolik dalších při té náročnější cestě potká a pomůže jim. Zrovna tak můžeme mnoha pomoci i na té snazší cestě. Všude je mnoho poutníků. Není žádná špatná nebo dobrá cesta. Správná je ta, kterou nás vede naše duše.

 

Tento rok je rokem hojnosti, lásky, léčení – srdcí, duší i zdraví. Je to také rok, kdy všechno dostane úplně jinou perspektivu a náboj. Opět spousta věcí bude muset odejít – ať už jsme to vnímali jako pozitivní či ne – prostě už to přestane sloužit svému účelu a proto to musí odejít. Všichni víme, jak to dopadne, když se na něco upneme. Mohou nás „opouštět“ věci, majetek, emoce či vztahy. Dovolme to. Nechme to jít. Možná se to vrátí, možná přijde něco nového. Zůstávat ale v původním nemá smysl. Vím, že to může být těžké – zejména pokud jde o vztahy. Není to tak, že když najednou začnou z vašeho života mizet někteří lidé, tak na ně musíte úplně zapomenout. Ne - prostě když si na ně vzpomenete, myslete na ně s láskou. Pokud se vám v životě objeví něco, o co byste se s nimi rádi podělili, můžete to udělat a třeba se k sobě opět vrátíte. Ale nemá smysl se do toho nutit nebo „násilně“ udržovat komunikaci. Myslete na své přátele a milované s láskou, ale dejte jim prostor. Někdy se vaše cesty prostě musí rozejít. Třeba proto, abyste každý našli něco svého a naučili se něco jiného, potkali nové lidi a třeba se pak k sobě opět vrátíte a budete to spolu moci sdílet a radovat se z toho společně!!! Pak to bude ku prospěchu vám oběma i mnoha dalším...

Speciální kapitolou jsou partnerské vztahy. Přiznávám, že nevím (a myslím, že asi nikdo), jak to bude s nimi. Jen všichni cítíme, že to bude úplně jinak. Ale jak, to fakt těžko říct. Nechme se překvapit. Koneckonců – každý to může mít úplně jinak. Každopádně se na to moc těším.

 

Tvoření

Tohle je „kapitola“, ze které mám obzvlášť velkou radost. Už jsem si to vyzkoušela a ačkoli tu a tam občas sklouznu zase zpátky, tak nejspíš jen proto, abych oba způsoby porovnala. Tvoření v energii Nové Země nebo chcete-li v 5D je nesmírně krásné, lehké a radostné. Prostě se věnujete tomu, co vás baví, dáváte do toho emoce radosti, smíchu, lehkosti, vděčnosti a volnosti. Když jste v 5D, tak jste propojeni se sebou samým – se svojí podstatou. Vnímáte nejen svá emocionální a éterická těla, ale užíváte si i to fyzické. Jste v propojení nejen se Zdrojem, Matkou Zemí, svým Vyšším Já a svou Duší, ale celým svým bytím – svým Srdcem, Bohem a Bohyní v sobě – prostě jste KOMPLETNÍ!!! Všechny vaše části spolu krásně ladí a tančí – vnitřní muž, žena, dítě, teenager.... všechno. A pokud to také zažíváte, pak víte, že v tomto naladění jde všechno velmi lehce a jakoby „samo“ – život, andělé, Bůh a nevím-kdo-ještě vám pomáhají jak jen to jde a posílají vám do života lidi, knihy, články, písničky, situace a emoce, které jsou řešením a které vám to neskutečně usnadňují a vy vnímáte, jakou obrovskou radost mají z toho, že to mohou udělat, i z toho, že jste v takovém napojení a že prostě plynete s řekou života. Že jste plně v souladu sami se sebou. Najednou jakoby čas plynul daleko pomaleji a vy stíháte mnohem víc než kdy dřív a hlavně všechno, co je podstatné!!! Stíháte si to užívat, radovat se. Ano, v 5D prostě plyne čas pomaleji. Pokud se vrátíte zpátky, opět je to známý chaos a nestíhačka, ale i to je velmi zajímavá zkušenost. Takže neříkám, že by jedno bylo horší nebo lepší. Jde o to být plně přítomný, ať už jste v jakékoli situaci či realitě.

 

 

Spolupráce

O tom jsme hovořili také už mnohokrát. Přesto to opět zmíním. Ano, jsme do určité míry individuality a jsme tady sami za sebe. Abychom naplnili svůj plán. Také nejsme zodpovědní za osudy, emoce ani vztahy nikoho dalšího! Přesto ale nejsme tak úplně oddělení, i když to tak mnohdy možná ještě vypadá. Jsme spojení a proto se naše emoce a prožívání promítají i do ostatních. Proto je důležité věnovat se svým emocím a svým životům a prožívat je tak, jak si opravdu přejeme a tím léčíme i druhé. To jsem ale trochu odbočila. Takže kde jsem to přestala? Aha, spolupráce.

Vyzkoušela jsem si, že spolupráce může být opravdu krásná a přínosná. Každý z nás umíme něco a v tom jsme Mistry a je úžasné, když toto mistrovství spojíme s mistrovstvím někoho jiného – naše dovednosti se tím nesčítají, ale násobí! Jsou věci, které máme udělat sami, ale je mnoho dalších, při kterých se můžeme a máme spojit s ostatními – pak tyto projekty dostanou úplně jiný rozměr a náboj. Je to ale jako se vším. Nejde o to najít jednoho nebo dva lidi a všechno tvořit jenom s nimi, protože tím energie uvíznou a my se nikam neposouváme. Prostě něco tvořím s jedním, něco s druhým, občas uděláme jednu velkou skupinu a občas si něco vyzkouším sama... je to svobodné. Je ale třeba, abychom tomu všichni dali tu lehkost a netrápili se tím, že bychom si to brali „osobně“, že tohle se mnou dotyčný nechce dělat, když všechno ostatní děláme spolu...

Stejně je to i s lidmi, kteří navštěvují naše semináře, kurzy či terapie. A nebo třeba stránky. To, že od vás někdo „odejde“ ještě neznamená, že jste něco udělali špatně a nebo že tím utrpíte. Prostě jen teď potřeboval ještě jinou energii a zkušenost. Možná se za čas vrátí a obohatí vás tím, co přinese. A pokud jeden odešel, může jiný přijít. Stejné je to i s projekty. Ano, možná jsme vytvořili něco, čemu jsme dali mnoho času a energie a už se to hezky rozjelo, ale najednou to začne „drhnout“ – pak je třeba podívat se na to s odstupem. Možná to chce přidat něco nového, někoho přibrat ke spolupráci. Možná je na čase předat projekt někomu jinému a sám se posunout. A nebo už možná není potřeba. Možná vás to trápí, ale pusťte to. Otevřete se novému. V „práci“ je to stejné jako ve všem ostatním – změna je to, co vám umožní růst. A čím lehčeji to necháte odejít, tím lépe vám bude a snadněji přijde něco nového. Hrajte si a důvěřujte. Žijte hojnost. – ŽIJME hojnost. Otevřeme se možnostem, ale netrvejme na konkrétní cestě a detailní podobě – dejme tomu svobodu, dejme prostor překvapením.

 

Opakované zkoušky

Poslední dobou si všímám, jak se mnoho věcí jakoby vrací. Jaký je vývoj našich pocitů – jakoby v kruhu nebo ve spirále. Tak třeba vnímání vlastního těla – jak jsme ho vnímali nebo přijímali jako malé děti, pak větší, poté teenageři, dospělí... Jako malé děti jsme sledovali a fascinovaně pozorovali, co všechno naše tělo umí!!! Když jsme si ho osvojili, tak jsme ho prostě brali jako nástroj a moc o něm nepřemýšleli. V pubertě (možná ne u všech) se to začalo ale měnit – srovnávali jsme se s ostatními a chtěli se jim podobat, své tělo jsme přestali přijímat a nevážili si ho... a po čase ho třeba i uráželi prohlášeními jak jsme tlustí, oškliví... a tak dále a začali ho nutit do drastických diet, škrtili ho, cpali prášky a vůbec se mu všemožně mstili. A ono začalo být nemocné, dělalo přesný opak toho, co jsme po něm chtěli – začalo si střádat „na horší časy“, docházela mu energie a bylo z toho možná i smutné. Pak (alespoň já to tak měla) jsme to museli nějak přehoupnout, tak jsme tělo přestali řešit. Úplně. Potřebovali jsme se odpoutat. Jen jsme si začali dělat radosti a dostávali se celkově do pohody. Tělo si oddychlo a odpočalo a začalo víc spolupracovat. Pak jsme se k němu vrátili a začali ho přijímat jako chrám pro naší duši. Takže nejen že jsme tělu začali dávat lepší stravu a víc pohybu a rozmazlovali ho masážemi, ale prostě mu dáváme lásku. Začali jsme ho brát jako naší plnohodnotnou součást a tak jsme se k němu začali chovat. Pak ale přijde ještě další level – uvědomíme si, že je naše tělo opravdu úžasné. Že to není o tom - brát ho jako svojí nezbytnou součást. Naše tělo je úžasný zázrak! Je velmi moudré a dokonalé. Funguje nejen jako chrám pro naší duši, ale i jako přijímač a vysílač. Díky němu si můžeme užít mnoha slastí, které bychom jinak nemohli. A hlavně - ono naprosto přesně přijímá vzkazy a poselství od Boha. Stejně tak i rozpozná mnoho emocí (ať už jakéhokoli charakteru) daleko dřív než nám to doběhne do hlavy. Naše tělo je skutečně zázrak!!! Važme si ho a pečujme o něj. A nepotlačujme v sobě ty pocity. Neignorujme ho. A ono nás bude milovat a fungovat v souladu s námi. Budeme úžasný tým.

 

No a podobně je to i s mnoha dalšími „věcmi“.

Třeba nedávno jsem měla sen. Vlastně to nebyl sen – prostě to byl rozhovor či učení. A ty se mi obvykle odehrávají v noci, kdy jsem plně uvolněná a koncentrovaná jen na tohle. No, takže v tom snu jsem dostávala informace k učení Cesty. (Nešlo myslím o znovurozvzpomínání se, ale spíš o upgradovanou verzi. Pravda, většinu jsem jakoby zapomněla hned jak jsem otevřela oči, ale vím, že byla pečlivě uložena a čeká na aktivaci.) Některé věci si ale pamatuji, protože mi je Jeshua neustále opakoval. A jednou z těch věcí bylo, že je důležité spojit 3. a 4. čakru. Vzpomínáte si na channelingy od Ega k Srdci? No a teď jde o to zase se vrátit a obojí spojit. Spojit Lásku Čistého Srdce s energií čistého (očištěného) Ega – našeho pravého a úplného Já (kompletního – tzv. „vyššího“ i „nižšího“).

 

V obou případech by se mohlo zdát, že se vracíme v kruhu nebo že jde o pohyb ve spirále. Mám ale pocit, že je to teď už jiné. Že jsme opravdu v určitém kruhu, ale ten nyní dokončujeme. Že teď stojíme na počátku. A ačkoli zdánlivě se stejnými okolnostmi a velmi podobným vnímáním, přesto je to teď čistší, jasnější, volnější a i když teoreticky začneme stejně, tak výsledek bude jiný. Že nepůjdeme ani v kruhu ani ve spirále ani v přímce. Spíš to vnímám jako posvátný labyrint. Že se možná cesty budou někdy kroutit a třeba to bude vypadat, že se vzdalujeme od středu, ale ve skutečnosti jsme středu stále blíž. A v tom středu je vše. Je tam Bůh, jsme tam MY, je tam nekonečná Láska a je tam úplné odhalení a pochopení. A je to velmi velmi blízko a my už cítíme, slyšíme a tušíme, jaká nádhera to je. Už jí z velké části i zažíváme a je to čím dál lepší...

 

Pomoc, dary, hojnost

Většina z nás to má nastaveno tak, že moc chceme dávat a také dáváme. A také bychom rádi dostávali, ale nějak to zapomínáme dovolit a nebo ji odmítáme ani o tom nevíme. Takže máme-li žít v hojnosti, pak to je třeba prozkoumat a dovolit. Nejspíš už jste to mnohokrát slyšeli, ale některé věci je třeba opakovat tak dlouho, než je úplně nedostaneme „do krve“...

Pravidlo číslo jedna: Dárky a nabídnutá pomoc se neodmítají!!!

Pravidlo číslo dvě: Vnímejme hojnost, vítejme hojnost a buďme za ní vděční – ať je v jakékoli podobě.

Pravidlo číslo tři: Jsou věty (zejména o financích), které jsou prostě zakázané!!! (Raději je ani nebudu jmenovat, ale vy víte které to jsou takové ty o „antihojnosti“...).

Pravidlo číslo čtyři: Pro hojnost, tvořivost, transformaci a tak vůbec platí - dovolit, neřídit, vdechnout a nechat proudit.

Pravidlo číslo pět: Otevřít se možnostem, nevyžadovat přesnou cestu a detailní podobu – dát tomu svobodu, dát prostor překvapením.

Pravidlo číslo šest: To je o emocích a situacích, které už nám „neslouží“ – jen to pozorujme a nechme to odejít.

Pravidlo číslo sedm: A víte co? Kašlete na pravidla. Prostě si užívejte jak to jde!!! :-D

 

A teď několik „citátů“ a postřehů:

1) Dr. Adamus St. Germain (více o něm zde https://www.pruvodce-transformace.cz/news/adamus-saint-germain-aktualni-experiment-k-11-11-2009/)

 

Před několika dny jsem se dívala online na jeho channeling na www.crimsoncircle.com. Bylo to super. Jenže mi hned nedošlo, že bych si mohla dělat poznámky. Pak jsem si jich pár udělala, ale zase jsem to měla asi hned druhý den zpracovat, protože teď na to tak koukám a mám pocit, že mi z toho leccos vypadlo :-D. No nevadí. Tak alespoň pár postřehů:

 

- V současné době přichází velmi mnoho příležitostí a mnoho pozitivních změn. Zároveň však ale ještě v rámci duality vzniká chaos. Pozor na to - zaměřme se na ty příležitosti.

- Přichází také velmi mnoho energií a to nejen z vnějšího světa (mimo planetu Zemi), ale i z různých dalších říší v rámci Země. (I to je možná důvodem, proč extrémně citlivá zvířata, ryby a ptáci hromadně vymírají – nebojte se, již na nás čekají v 5D. Nicméně bychom jim mohli pomoci – modlitbou, meditací. Pozn. MK po shlédnutí videa Kieshy Crowther – snad již brzy přidám i sem.)

- Na nebi se bude vyskytovat mnoho světel ozařujících nebe (nejen UFO, ale i právě výsledek různých energií).

- Nyní je nejlepší čas pro tvoření, pro vznik nového, pro objevy a pro Lásku.

- Jsou nám dostupné „aplikace“ pro sebeuzdravení a omlazení. Nechme energie, aby nám sloužily. Sdílejme tyto aplikace s ostatními. Staré nechme převést na nové.

 

Afirmace:

Já jsem potenciál svého života. Představte si stroj na bubliny jako stroj na příležitosti – příležitosti ve formě bublin z něj neustále tryskají a poletují kolem. Pozorujte je a pak je vdechněte. Neanalyzujte je, nesuďte je, jen to prociťte – je to jen zkušenost, zážitek.

„Co když nějakou příležitost zmeškám?“ To se nestane. Může se zdát, že některá bublina praskla a potenciál zmizel, ale nezmizel. Jen se přesunul do jiné reality, změnil densitu. Jste na pravém místě a v pravou chvíli – potenciál nemůže být zničen.

„Kterou příležitost mám vybrat. Co když zvolím špatně?“ Jste Bůh - nemůžete udělat špatnou volbu. Potenciály nerozlišují dualitu – žádný z nich není špatný nebo dobrý. Můžete si vybrat kterýkoli a nebo i víc. Není to ničím omezené. Bubliny se mohou různě spojovat nebo naopak dělit... a žádná vám neublíží. Užijte si to a vybírejte.

I am that I am because I don´t give a damn – Jsem ten který jsem, protože nesoudím. Akceptuji vše takové, jaké to je – vše je v perfektním stavu. Nesoudím, nenechám se pohltit dramatem. Mnohé mimozemské civilizace, vlády a mnoho dalších a dalších má pocit, že potřebujete učit, hypnotizovat, vylepšovat, že děláte něco blbě... NE, vy jste Bůh!!!

Be wise, minimize. Zbavte se braku, emočních šrámů, hypnózy, složitých procesů. Podívejte se na to, co všechno jste nashromáždili – materiálně (auta, hadry), ale i emočně, myšlenkově, staré vzorce. Zjednodušte způsob svého myšlení, jenom to prostě prociťte. Hromadění a zbytečné komplikování věcí jen bere energii.

 

Jeden muž se Adamuse (Adama?) ptal, jak má poznat, že mluví skutečně s Adamusem (Adamem – ach to skloňování...) coby bytostí a ne s channelujícím schyzofrenikem, který jen předstírá, že je někým jiným. A Adamus St. Germain odpověděl: „ Jsi Bůh – ty jsi ten, který si volí. Vybereš si být zmatený nebo si vybereš hovořit s tím a tím? Dostaneš to, co si zvolíš.“ Muž se opět ptal: „Jsi dobrý či zlý?“ Odpověď: „Na tom nezáleží – to je ze světa duality – mimo svět duality něco takového vůbec neexistuje. Znovu opakuji - jsi tím, kdo si volí. Co žádáš a očekáváš, to dostaneš...“

 

 

2) Tady je ještě něco z Kryona, co mě velmi zaujalo. Možná se vám také občas stává, že řešíte, zda něco říct nebo napsat, protože už jste to viděli jinde, ale přitom to přišlo i vám. Tak co s tím? No a tady je odpověď:

„Když lidstvo dosáhne určitého pochopení, to obvykle přistane na planetě jako inspirace na více než jednom místě současně. To jest, intuitivní pochopení objevu přijde současně, obvykle na třech až čtyřech místech, aby se zajistilo, že nebude ztraceno.Takže - prostě to pošlete dál. Pokud něco šíříte z upřímného srdce, pak nemůžete „šlápnout vedle“. Nehledě na to, že ne všichni čtou všechno a pokud je to důležitá myšlenka, pak je potřeba rozšířit.

Tohle je taky zajímavé:

„Jeden člověk má velkou žízeň. Je velmi zbožný a modlí se, aby mu byla dána voda. Kolem jde jiný člověk s vodou a nabízí mu ji. Ten žíznivý ji odmítá a říká, že očekává, že mu ji dá Bůh a že si počká. Umírá žíznivý a nikdy nepochopí, že Boží synchronicita se projevuje skrze druhé Lidi! Naučte se cenit si vědy, která je vám dána, abyste prodloužili svůj život, protože je to tak v pořádku a proto byla Lidstvu dána.“ On to myslím použil v případě otázky zda se nechat léčit klasicky (lékařsky) či ne. Mně to ale vyvstalo i při jiném tématu. Že mnohdy hledáme odpovědi a čekáme, že nám je řekne nějaký hlas shůry nebo že je najednou objevíme v sobě... ano, to je naprosto ideální. Ale jsou případy, kdy tu odpověď dostáváme jinou formou. Může to být v podobě knížky nebo článku nebo nějaké věty, kterou někde „náhodou“ zaslechneme. Tyhle „zdroje“ nejsou o nic horší. Bůh má rád pestrost – a my přece taky!!!

 

3) A do třetice moc krásný citát, který jsem našla na stránkách Sofie - www.novoucestou.cz:

“Nepozoruhodnější tvůrci, které znám, jsou ti umělci, jejichž vyjadřovacím prostředkem je život sám. Ti, kteří dokážou vyslovit nevyslovitelné – bez štětce, kladiva, sochařské hlíny anebo kytary. Nemalují ani netesají  do kamene – jejich nástrojem je bytí. A čehokoliv se svou přítomností dotknou, v tom roste život. Pozorují svět a nic nemusí kreslit. Tohle jsou umělci skutečného bytí.” J. Stone

 

A to je myslím překrásná tečka za shrnutím tohoto roku. Snad jen ještě jedna věta:

Očekávejme nečekané...

 

S Láskou a v radostném očekávání věcí příštích.

 

Vaše Posvátné Srdce M.

 

 

Pro www.posvatnesrdce.cz Marie Kuchařová