Ave Maria a Inspirace

23.08.2010 21:23

 

Dnes jen krátce.

 

1) Chtěla bych poděkovat. Poděkovat a vyjádřit svou úctu. Všem statečným, odvážným a moudrým ženám (aniž bych nějak chtěla diskriminovat muže). Všem ženám, které se nebojí být samy sebou. Ženám, které mají odvahu být skutečnými ženami. Také ženám, které dokáží žít dál ve jménu lásky svých mužů, ačkoli ti již „odešli“. Matkám, které o své děti s láskou pečují a lásce je učí. Matkám, které své děti ochraňují, ale zároveň jsou tak statečné, silné a milující, že v pravý čas nechají svým dětem svobodu a volnost, ačkoli tolik touží je vzít do náruče a opět je chránit - třeba vlastním tělem. Mají v sobě tolik síly, že by se o ně porvaly třeba s celým světem, ale zároveň mají i tolik moudrosti, že vědí, že mají-li jejich děti opravdu žít, musí si projít svými zkouškami – všemi, i kdyby měly zemřít.

Za všechny tyto moudré a statečné ženy chci jmenovat dvě. Matku Marii a její matku Annu. Církev z nich udělala svaté Panny, ale promiňte, já v tomhle předstírání pokračovat nebudu. Nezpochybňuji jejich svatost. Jejich láska a jejich srdce byly/jsou svaté – posvátné. Ale posvátná byla i jejich manželství a nikdo nemá právo zpochybňovat lásku mezi nimi a jejich manžely – Joachimem a Josefem... Jen ony vědí, jak to opravdu bylo...

Také mám jednu prosbu / modlitbu: „Matko Marie a Matko Anno, prosím, stůjte při nás a pomozte nám nalézt stejnou moudrost, sílu a lásku v nás. Děkuji. Amen.“

No a je jen jedna píseň, která tohle všeho může vyjádřit – úctu, lásku, vděčnost, pokoru a dík – Ave Maria.

 

2) A teď z trochu jiného „soudku“. Už vám dnes někdo řekl, jak jste úžasní? No, ať už ano nebo ne – doporučuji, pro jistotu, abyste se rozeběhli k zrcadlu a řekli si to ještě jednou alespoň vy sami. A jestli to nestačí, jukněte sem... .

 

S Láskou M.